Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Determinanty fúzogenicity Syncytinu-1, buněčného glykoproteinu retrovirového původu
Trávníček, Martin ; Trejbalová, Kateřina (vedoucí práce) ; Zábranská, Helena (oponent)
Syncytin-1 je původem retrovirový obalový glykoprotein, který je specificky exprimován v lidské placentě, kde tento protein získal novou fyziologickou funkci. Po interakci se svými receptory, transmembránovými proteiny ASCT1 a ASCT2, Syncytin-1 zprostředkovává fúze buněk za vzniku mnohojaderného syncytiotrofoblastu, který zajišťuje látkovou výměnu mezi matkou a plodem. Tato práce zavádí novou metodu kvantifikace buněčných fúzí, s jejíž pomocí je možné v proteinové struktuře Syncytinu-1 blíže charakterizovat determinanty jeho fúzogenní aktivity. Metoda využívá oddělenou expresi Syncytinu-1 a ASCT2 s fragmenty luciferázy v heterologním buněčném systému a umožňuje specifickou kvantifikaci buněčných fúzí na základě aktivity luciferázového reportéru. Práce přináší nové poznatky o roli intracytoplazmatické části Syncytinu-1 v procesu iniciace buněčných fúzí. Tato část proteinu obsahuje tandemový motiv, který je citlivý na změny v aminokyselinové sekvenci. Substituční mutace v tomto motivu vedou k absolutní ztrátě fúzogenicity. Dále bylo potvrzeno, že protein Suppressyn působí jako silný inhibitor buněčných fúzí navozených Syncytinem-1. Suppressyn však neváže receptory Syncytinu-1 a mechanismus jeho působení zůstává nadále nejasný. V poslední části práce bylo potvrzeno, že C oblast extracelulární domény 2 v...
Transmembránové proteiny ASCT1 a ASCT2 a jejich interakce s retrovirovými obalovými glykoproteiny
Trávníček, Martin ; Trejbalová, Kateřina (vedoucí práce) ; Mělková, Zora (oponent)
Transmembránové proteiny ASCT1 a ASCT2 patří mezi rozšířené buněčné transportéry neutrálních aminokyselin. Nezávisle na své transportní roli v metabolicky aktivních buňkách, slouží také jako receptory mnoha retrovirů. Všechny retroviry, které interagují s receptorem ASCT2, popř. ASCT1, sdílí příbuzný obalový glykoprotein. Mezi tyto glykoproteiny patří mimo jiné Syncytin-1, kódovaný lidským endogenním retrovirem typu W, který je produkován v placentárním cytotrofoblastu primátů včetně člověka. Interakce receptor-vazebné domény Syncytinu-1 se specifickou extracelulární oblastí ASCT2 způsobuje fúze sousedních buněk a vznik mnohojaderného syncytiotrofoblastu. Význam syncytiotrofoblastu spočívá v efektivnějším příjmu živin plodem z krve matky a zároveň v modulaci imunitní odpovědi matky vůči plodu. Tyto vlastnosti jsou nezbytné pro správný vývoj nového jedince, poruchy se vznikem syncytiotrofoblastu často vedou ke komplikacím během těhotenství. Charakterizace proteinových domén, zodpovědných za interakci mezi Syncytinem-1 a jeho receptory, je tak důležitým krokem při odhalování genetických příčin těchto patologií. Zároveň nám tyto poznatky pomáhají objasnit mechanismus buněčného vstupu i u dalších retrovirů a vysvětlují nám molekulární podstatu senzitivity nebo rezistence hostitele k těmto retrovirům. ASCT1,...
Replikační bloky viru Rousova sarkomu v savčích buňkách
Koslová, Anna ; Hejnar, Jiří (vedoucí práce) ; Ruml, Tomáš (oponent) ; Weber, Jan (oponent)
Jedním z důležitých úkolů virologie i imunologie je odhalit mezidruhové a buněčné bariéry bránící horizontálnímu přenosu virů a určit, jakým způsobem mohou viry překonat tyto překážky a adaptovat se na jiný živočišný druh. Tato práce je založena na dobře zavedeném retrovirovém modelu - ptačím viru Rousova sarkomu (RSV) a zkoumá, jakým způsobem je blokována replikace tohoto viru v savčích buňkách. Vstup viru do buňky je zprostředkován vazbou virového obalového glykoproteinu (Env) na specifický buněčný receptor. Ačkoliv savčí orthology popsaných ptačích receptorů neumožňují vstup RSV do buňky, u některých kmenů RSV byl pozorován tropismus pro savčí buňky a byly popsány různé savčí linie transformované RSV. Analýza proviru H20-RSV v jedné z těchto linií (křeččí nádorová linie H-20) odhalila několik mutací včetně dvou zásadních aminokyselinových záměn v rozdílných částech Env. Záměny D32G a L378S umožnily virový přenos na křeččí, lidské i kuřecí buňky postrádající příslušný receptor. Pozměněná konformace Env H20-RSV byla podobná jako v případě aktivovaného stavu Env po interakci s receptorem. Toto pozorování ukazuje, že viry mohou infikovat buňky i nezávisle na původním receptoru díky spontánní aktivaci Env, pro kterou je dostatečná záměna jedné aminokyseliny. Ačkoliv je v některých případech RSV...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.